Šakalové obývají tři oblasti: Afriku, Asii a jihovýchodní Evropu. Vypadají trochu jako kříženec lišky a vlčáka nebo kojota se špičatým nosem, hustým ocasem a velkýma ušima. Symbolické významy šakala se vztahují zejména na archetyp šibala, a jako na tvora zaměřeného na příležitost, který sežere vše, co na svých cestách najde.

     Existují tři druhy šakalů: Šakal zlatý žije v jižní Asii, šakal černohřbetý pochází z Afriky a šakal boční žije v jižní a východní Africe. Všichni tři jsou velcí asi jako průměrný pes. Každý z nich má charakteristické znaky a preferovaná stanoviště, přičemž každý z nich má další duchovní význam.

     Šakal černohřbetý má černé pruhy srsti táhnoucí se po hřbetě až k ocasu. Jinak je jejich srst zrzavě zbarvená, což kompenzuje bílá hruď. Šakal černohřbetý nachází zalíbení v lesích a savanách. Vezmeme-li v úvahu vzor na jejich srsti, černá barva propůjčuje šakalovi zdání, že je v pohybu. Ztělesňuje soustředění a přímou cestu k cíli.

     Šakalové s bočním pruhem mají pruh táhnoucí se od předních tlap až do oblasti boků protkaný černými pruhy. Jako životní prostředí si šakal boční vybírá vodnaté oblasti, jako jsou tropické křoviny a bažiny. Takže se tu mísí a prolínají energie vody a země – emoce a racionalita jsou v rovnováze.

     Vzhled šakala zlatého odpovídá jeho jménu. Má plavou srst s nádechem do hněda. Putuje po suchých pouštích a pastvinách a přijímá od nich sluneční aspekty.

     Šakalové mohou být společenskými tvory, když si to přejí. Mnozí žijí společně v malých, asi šestičlenných smečkách. Skupina dělá vše jako celek od východu do západu slunce. Panuje mezi nimi smysl pro týmovou práci a společný cíl. Ještě působivější je, že šakali mají specifický zvuk, který rozpoznají (a reagují na něj) pouze ostatní členové rodiny. Je to jako kód uchovávaný pro důležité kamarády.

     Koncept společenství a rodiny se projevuje i ve způsobu, jakým šakali pečují o svá mláďata. Oba rodiče se mláďatům věnují více než dva měsíce. Během této doby se rodina zhruba každé dva týdny stěhuje do nového doupěte a chrání mláďata před případnými predátory. Matka i otec šakala neopouštějí mláďata, dokud si nejsou jistá sama sebou, tedy do jedenácti měsíců věku.

     Některé představy o symbolice a významu šakalů pocházejí od společností žijících v blízkosti oblastí, které tito tvorové obývají. Řekové měli boha jménem Hermanubis, který měl šakalí vzhled. Hermanubis dosáhl své popularity, když Římané ovládli Egypt. Jeho hlavním úkolem bylo odhalovat pravdu o věcech, zkoumat je, dokud nebyl s objevy spokojen. Zatímco v Senegalu je šakal prvním zvířetem stvořeným Bohem, v Pákistánu představuje samotu a odvahu.